Článek z deníku DNES

Pohřbívat po dešti bude problém,

bojí se na hřbitovech ministerské novely

Novela ministerstva pro místní rozvoj chce zlepšit dohled nad provozovateli pohřebních služeb a zpřísnit tresty pro ty, kde kontrola objeví pochybení. A nemusí jít zrovna o špatné nakládání s ostatky - obchodní inspekce ve druhém čtvrtletí zjistila, že zákazníka nějak klame polovina kontrolovaných subjektů.

Zákon se změní po patnácti letech, podle předsedy Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislava Kopala však návrh řeší i to, co není potřeba.

„Působí to na mě tak, že když už se dělá novela, tak ať se změní všechno. Byly tady problémy, ale ty jsou v každém podnikání, není to specialita pohřebnictví, všichni nejsou špatní. Ať chodí kontroly, ale není třeba měnit fungující,“ řekl iDNES.cz. Vypíchl hlavně problematiku spodní vody.

Nyní zákon říká, že dno hrobu musí být nejméně půl metru nad hladinou podzemní vody. Formulace je podle ministerstva pro místní rozvoj nejasná. „Vůbec nebere v úvahu kolísání hladiny,“ vysvětlil mluvčí rezortu Vilém Frček.

Nově má platit, že dno musí být půl metru nad „úrovní kolísání hladiny podzemní vody (mělkou zvodní)“. To však podle dotčených způsobí zmatek. „Může to vést k situaci, kdy v době silných dešťů či tání nebude až polovina hřbitovů schopná pohřbívat do hrobů,“ upozornil soudní znalec v oboru pohřebnictví a majitel pohřební služby s třicetiletou praxí Václav Graf.

Měření kolísání spodní vody je složité

Hrobníci teď podle Grafa uloží rakev i do hrobu, kde po průtrži stojí pár centimetrů vody. Nikdo v tom nevidí problém - voda brzy ustoupí a do stejné výše vyšplhá třeba až za několik let, tělo je tak v provzdušněném prostoru a může správně tlít. „Navrhovali jsme proto, aby tam napsali nad ustálenou hladinou, nikoli kolísající,“ vysvětlil Graf.

iDNES.cz se zeptal hydrogeologa Vojtěcha Kněžka, zda by úprava skutečně mohla způsobit problém. „Pokud by se prokázalo, že někde kolísání hladiny v silných maximech zasahuje nad dno hrobů, tak by čistě teoreticky daný hřbitov měli zrušit,“ míní Kněžek. Zákonodárcům radí doplnit časové omezení: „Třeba, že dno hrobu musí být půl metru nad hladinou desetiletého kolísání.“

Připomněl, že měření hladiny není snadné. „Někdo chtěl, aby to bylo exaktní, ale nedomyslel důsledky. Limitní požadavek, že dno hrobu má být půl metru nad úrovní kolísání hladiny, je zde do jisté míry ‚na vodě’. Předpokládám, že rozsah kolísání se neví tak u 95 procent hřbitovů a exaktně je možné ho zjistit - s rezervou extrémních stavů - leda pravidelným měřením alespoň jednou denně po dobu 3 až 5 let,“ přiblížil.

Očekává proto, že se v praxi mnoho nezmění. „Zůstane to na kvalifikovaném odborném odhadu a letitých zkušenostech provozovatele hřbitova. Hrobníci většinou vědí, jestli jim tam na jaře stojí voda nebo ne, březen a duben bývají roční maxima,“ doplnil Kněžek.

Proč to komplikovat?

Obce, coby provozovatelé hřbitovů, měly povinnost doložit výsledky hydrogeologického průzkumu už v roce 2001, kdy zákon začal podzemní vodu řešit. Ne všechny to udělaly. „Bylo to stanoveno vágně, někteří dali spoustu peněz za posudek, aby měli vodu v pořádku, další hřbitovy to neudělaly, a stejně to bylo v pořádku,“ podotkl Ladislav Kopal.

Ministerstvu vadí i to, že zákon nyní pohřebním službám výslovně nezakazuje, aby se na silný déšť případně vymlouvaly a pohřbení kvůli němu odkládaly.

„Případné čekání na pokles vody z důvodu dešťů je nesprávný postup, který navíc zbytečně finančně zatěžuje pozůstalé. Znamená to totiž jediné - dno hrobu se nemůže v takovém případě nacházet nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody, což jen podtrhuje nezbytnost novelizace příslušného ustanovení,“ doplnil Frček.

To však expert Graf považuje za výmysl teoretiků, k němuž v praxi nedochází a není třeba se ho obávat. „Nedokážu si představit pohřební službu, která odmítne sjednaný pohřeb kvůli tomu, že do hrobu napršelo,“ oponuje.

Předseda Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislav Kopal se obává, že pokud návrh projde, obce se budou bát a pohřbívání do země raději zakážou, než aby se vystavovaly riziku statisícových sankcí. „Teď je v zákoně jasný pojem, na který si všichni zvykli, rozumí mu a nikdo za ním nic nehledá,“ zlobí se.

„Když má někdo rodinný hrob, ale zrovna je jaro a prší, budeme ho nutit, aby si koupil nové hrobové místo výš? To je nesmysl. Proč budovat nové hřbitovy, abychom se vyhnuli podzemní vodě, která vždy byla a nikomu nevadila. Proč to komplikovat, když nám dějiny dávají za pravdu, že to tak lze,“ doplnil.

Další novinka: úpravna nebožtíků

Pohřebním službám se nelíbí ani další povinnost, kterou chce ministerstvo zavést. Musely by zřídit speciální místnost, kde by si mohli bezplatně upravit zesnulého ti pozůstalí, kteří si samotný obřad už zajistí bez služeb firmy.

„Abyste vybudovali bezbariérovou místnost s čekárnou a toaletami, potřebujete stavební povolení. Je to obdobné, jako byste stavěli menší byt, tedy cena milion a půl. A pak budete povinni bezplatně umožnit přístup. Jsme snad v Albánii?“ podivuje se Ladislav Kopal. „Je tam spousta nejasností, s nimiž nesouhlasíme, s odbornou veřejností se nikdo nebavil.“

Změny by podle něj mohly v důsledku vést ke zdražení pohřbívání do hrobů.

Majitelé zhruba čtyř stovek pohřebních služeb jsou v nejistotě, co jejich obor čeká. Nelíbí se jim třeba ani zmírnění požadavků na vozový park. Teď musí mít pohřební služby auta dvě, nově zákon náhradní vůz pro případ poruchy vyžadovat nebude, což podle nich zvýhodní nově vzniklou konkurenci.

„Tohle je jen malý vzorek špatného, co návrh obsahuje. Je nekoncepční a máme dojem, že i protiústavní,“ míní Jaroslav Mangl, šéf Asociace pohřebních služeb. Tento týden svolala do Prahy setkání majitelů pohřebních služeb, kde tyto předpokládané dopady řešili.

Vláda návrh projedná poté, co k němu zaujme stanovisko její Legislativní rada. Mohlo by se tak stát v říjnu. „Doporučíme vládě, aby návrh stáhla a celý se přepracoval včetně důvodové zprávy,“ doplnil Mangl.

Novela obsahuje i vítané novinky. Ostatky dítěte, které se narodí mrtvé, nově nebudou odpad, ale rodiče si budou moci do 96 hodin požádat o vydání tělíčka za účelem pohřbení. Zůstane možnost pohřbívat v papírové rakvi, ale i ta nejméně kvalitní bude muset být přinejmenším pětivrstvá.

Autor: Martina Vyroubalová

Česko je kremační velmoc

• Podle přehledu pohřebišť, jehož zpracování zadalo roce 2006 ministerstvo pro místní rozvoj, je v České republice provozováno celkem 5 800 hřbitovů, z toho 95 procent veřejných (5 500) a 5 procent neveřejných (300).
• Dle kvalifikovaných odhadů v Česku působí kolem čtyř set pohřebních služeb.
• Česko je považováno za velmoc žehu, funguje u nás 27 krematorií, která tak tvoří neobvykle hustou síť.
• Zájem o kremaci výrazně převažuje nad zájmem o uložení těla do hrobu nebo hrobky. V roce 1984 končilo 75 procent pohřbů zpopelněním, poslední známé údaje uvádějí už 81 procent pohřbů.
• Nejčastěji zemřelé zpopelňují v Praze, v roce 2010 tu 98 procent všech pohřbůtvořily kremace.
• Cena pohřbu do země se pohybuje od 25 tisíc, kremaci bez obřadu lze pořídit od 9 tisíc, s obřadem od 15 tisíc. Odhadem polovina kremací v Praze je bez obřadu.